V Brně se po deseti letech připravuje druhé referendum o dávné otázce rozvoje města, totiž vhodné poloze hlavního vlakového nádraží. Při této příležitosti je dobré připomenout, že nejde zdaleka jen o problém technický, ale především politický. Referendum je příležitostí přehodnotit směřování města, vtáhnout lidi zpět do rozhodování o svém okolí a oživit v Brně politickou kulturu.

„Šéfredaktor Sedmé generace Vít Kouřil podepisuje návrh na vyhlášení referenda v den, kdy jsme získali přes tisíc podpisů.“
Letošní rok přináší požehnanou nadílku referend. Krym se již od Ukrajiny úspěšně odtrhnul, jakkoli většina mezinárodního společenství tento krok ne neopodstatněně neuznává. Hlasování na podzim čeká i Skoty, pokud bude svolný Madrid, pak i Katalánce. V České republice — čtvrt století od nastolení formální demokracie — příslib obecného referenda stále ještě beznadějně vězí v ústavě, ne a ne proniknout do ústavního zákona, který by jej učinil skutečností. Však také polistopadový establishment za toto selhání neminul trest, vtělený v neřízenou střelu politického projektu jistého obchodníka s orientálními lahůdkami, který se minulý podzim do sněmovny vřítil se sedmi procenty hlasů v zádech. Kdyby téma referenda neměl, musel by se snad dokonce obtěžovat psaním pořádného programu. Doufejme, že pan Tomio tedy bude, nehledě na všechny své problematické stránky, alespoň v tomto ohledu užitečný a to referendum nám ve sněmovně vykřičí.
Pokračování textu →